bily-konicek.cz | Hotel Bílý koníček

Hotel Bílý koníček Třeboň

Dovolujeme si Vám představit exkluzivní a jedinečnou nemovitost, která se nese v duchu historie.

Vítejte v hotelu Bílý koníček

Hotel Bílý koníček se nachází na Masarykově náměstí v Třeboni, v měšťanském domě čp. 97, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Hotel byl postaven pravděpodobně v roce 1544, odkud pochází i jeho nejstarší dochovaná část, gotický nárožní pilíř z kamene.

Budova je jedním z nejstarších objektů města Třeboně. Hotel Bílý koníček, dříve hotel „U koníčka“, byl původně vystavěn jako lovecký zámek rodu Rožmberků kolem roku 1544. Pozdně-renesanční stavba je oblíbenou destinací pro svoji typickou vnější architekturu, zejména ochozy s fortifikačními prvky, s mnoha klíčovými střílnami. Traduje se, že spisovatel Jan Werich v prostorách zdejší restaurace vymyslel postavu Vodníka Čochtana. Známá jsou i jeho povídání o „Velkém třeboňském požáru“ a o „Hoteliéru Havlíčkovi, který vyběhl ven z tohoto hotelu a hořely mu kšandy“.

Nejstarší historické knihy se bohužel nedochovaly, nicméně od roku 1750 je budova užívána jako restaurace a přibližně od začátku 20. století budova slouží jako hotel.

Původní název „U koníčka“ a symbolika koně v historickém názvu budovy jsou pravděpodobně odvozeny od dávného účelu stavby, kterým původně byl nocleh pro cestující a možnost ustájení jejich spřežení.

Více o historii

Nejstarší historické knihy se bohužel nedochovaly, nicméně od roku 1750 je budova užívána jako restaurace a přibližně od začátku 20. století budova slouží jako hotel.

Více o historii

Historie

Dům, který stojí na rohu třeboňského náměstí a Husovy ulice, patřil již od pozdního středověku k zástavbě města. Gotická podoba domu není známá, protože zanikla při dalších požárech a následných přestavbách. Pouze arkády podloubí spočívají na goticko-renesančních osmibokých žulových sloupech. Nárožní pilíř, který nese znak pětilisté růže a letopočet 1544, dokládá, že dům byl stavěn již před polovinou 16. století. Nejpozoruhodnější na domě je stupňovitý štít rozdělený římsami do čtyř pater a zdobený ozdobnými klíčovými střílnami a cimbuřím. Objekt s výjimkou průčelí byl v pozdějších obdobích celý radikálně přestavěn včetně sklepů, a tak postrádá původní architektonické zajímavosti raně renesanční budovy. Pravé křídlo je zřejmě z roku 1908.

Nejstarší majitel domu je známý z urbáře sepsaného v roce 1520. Byl to Jan Krejčí. Příjmení patrně souvisí s jeho řemeslem. V dalším urbáři sepsaném před rokem 1555 je dům nazvaný Švábovský. V nejstarší dochované městské knize o prodejích domů v Třeboni jsou zápisy vedené až od roku 1665 (starší kniha se zápisy pro 16. století je nezvěstná) je dům nazvaný Kantorovský.

Historická pohlednice z roku 1920

Hlavní vchod okolo roku 1918

Dne 7. srpna 1679 prodává dům stojící na rynku Leonard Cesar Pavlovi Leštinovi za 1000 kop grošů se vším příslušenstvím, které k domu od starodávna náleželo, tedy s jednou zahradou u stoky proti zdím městským, s tím co k ní přikoupeno, se čtyřmi kusy gruntů, jeden nad pazdernou proti gruntu Ondřeje Wolfingera, druhý vedle Alexandra Lindemayera, třetí vedle Benedikta Metzera, čtvrtý vedle Lorenze Männera, na kteréžto 6 strychů obilí ozimního se vseti může, s jednou satbou mezi sousedskými a jedním lůsem Korabovským. V hotovosti Pavel Leština složil 210 kop grošů a zbývajících 790 postupně splácel takto: obci zdejší 51 kop gr., paní Rebece Metzerové 48 kop gr., paní Dorotě Wasserfürtové 43 kop gr., panu Frantovi Böhmovi 342 kop gr. a panu Leonardu Cesarovi 304 kop grošů.

Hlavní vchod okolo roku 1918

V roce 1690, 13. září za úřadu purkmisterského pana Lihharta Cesara (původního majitele) byů učiněn pořádek v městských knihách a vypočítán Pavlu Leštinovi zbývající dluh k domu. Ze 790 kop, které měl splácet, již vyplatil 117 kop, zbývajících 673 kop měl od sv. Havla roku 1690 splácet po 15 kopách.